Blog
Sběratel sněhu
„Je to deník ňáký ženský,“ řekne Dominik a Renatě to fakt nehoří, pere se s tím, ale až se to už konečně naučí, roztopit kamna není zas tak těžký. „Františky Pumprolový, to je debilní jméno, co?“ říká Renatě. Třeba mu to vysvětlí ducha v pokoji, kterýho dneska v noci neviděl, asi proto, že byl tak nadranej, že ráno stěží poznal Renatu.
„Má to ňákou cenu?“ ptá se znovu Renata.
„Co já vim?“ řekne Dominik a přemýšlí, jak se jmenují krámy, co prodávaj starý knížky, ví, že akvárko to není, ale tak nějak, podobně se ty kšefty se starejma knížkama jmenujou.
„Prej se tu kolem tebe motá ňáká nová,“ ozve se z kuchyně, ale to už Dominik čte, pomalu, protože papír je flekatej, někde hodně tmavej, je to psaný v ruce a navíc ženskou skoro před sto lety, to tady snad ještě plenil kostely Hus se svým vojskem.
„Ty vole, to psala ženská, co bydlela snad v tomhle bytě,“ vyhrkne ze sebe Dominik, ten pokoj s okny do ulice a dvora je v domě jenom jeden, tenhle pokoj, a Renata mu nese vajíčka, přidala do nich slaninu, prej to tak bude lepší, víc provoněný, a Dominik si je teda dá. Proč se ho teda ptala, když si to dělá stejně po svým. (strana 197)
ŠTIFTER, Jan. Sběratel sněhu. Praha: Vyšehrad, 2022. ISBN 978-80-7601-741-2.
Digitální minimalismus aneb jak ohloupit telefon
Chci telefon, který nebude lákat ke sledování zpráv, YouTube nebo sociálních sítí.
Hezky to vyjádřil uživatel yungporko na Hacker News:
I've been considering buying a shitty nokia or something for a long time now because i just can't stand how everything is so meticulously designed to hijack my attention, but finding one that also has whatsapp, google maps and preferably apple music is just impossible.
S tlačítkovým telefonem jako je NOKIA 3210 4G si nevystačím: chci WhatsApp, zálohování kontaktů, Google kalendář, mapy.cz, jízdní řády.
Napadají mě dvě cesty, jak na to.
Koupit telefon, který jde cíli „méně telefonu“ naproti
S tím mi pomohla stránka dumbphones.org a tyhle příspěvky na Redditu:
Koupil jsem si telefon Unihertz Jelly Star. Je velký přibližně jako platební karta, takže je nepohodlné používat ho déle než pár minut. Dá se koupit například tady nebo tady, přibližně za 200 eur.
Taky jsem zvažoval telefon Xiaomi F21 Pro, ale ten se dá pořídit jen na AliExpress a nemá NFC. Navíc neumí Dual SIM a má jen Android 11.
Upravit běžný chytrý telefon tak, aby si méně říkal o pozornost
Druhá cesta - zhloupnutí stávajícího telefonu - je popsána třeba tu.
Jde především o:
- Vypnutí většiny notifikací.
- Úpravu domovské obrazovky pomocí aplikace jako je Niagara Launcher.
- Přepnutí telefonu do omezeného režimu. Funkce se jmenuje různě u různých výrobců: „Ultra spořič baterie“, „Extreme Battery Saver“ nebo „Bezpečný režim“.
Také se může hodit: The Foyer Phone Method.
Držme si palce.
Automatický přepis českých audio souborů na text
Zaznamenávám, jak jsem použil nástroj whisper.cpp pro převod audio záznamů na text.
Funguje mi na notebooku HP EliteBook 845 G7 s CPU AMD Ryzen 7 Pro 4750U a operačním systémem Ubuntu 22.04 LTS.
Projekt whisper.cpp jsem zvolil, protože nemám k dispozici pořádnou grafickou kartu (~ GPU) a musím si vystačit s převodem pomocí procesoru (~ CPU).
Postup
Nejdřív převedeme audio soubor do formátu, s kterým si whisper.cpp rozumí (WAV, 16 kHz).
Pak nainstalujeme whisper.cpp a stáhneme model ggml-large-v3-q5_0.bin, který si poradí i s češtinou.
git clone https://github.com/ggerganov/whisper.cpp.git whisper.cpp && cd $_
make
bash ./models/download-ggml-model.sh large-v3-q5_0
A pak už můžeme spustit převod.
time ./main --model models/ggml-large-v3-q5_0.bin --threads 15 --no-prints --no-timestamps --output-txt --print-colors --language cs --file samples/example.wav
A je to.
Izrael a Gaza
Hodně Izraelců bylo přesvědčeno, že okupace Arabům prospívá, že by za ni vlastně měli být vděčni.
Z některých hledisek to byla pravda. Životní úroveň v Gaze a především na Západním břehu oproti stavu před rokem 1967 vzrostla. Nezaměstnanost a chudoba nezmizely, ale přestaly být ničivé. Místní řemeslníci našli odbyt na izraelském trhu, statisíce lidí začaly dojíždět za prací do Jeruzaléma, Tel Avivu a dalších izraelských měst. Přibývalo arabských škol včetně univerzit. Na okupovaných územích se začaly rychle budovat silnice, vodovody a další infrastruktura. Na první pohled vysloveně rozkvétala.
Druhý pohled už tak pěkný nebyl. Palestinci žili pod trvalým dohledem izraelské armády. Ponižování a šikanování bylo součástí každodenní reality, stejně jako razie a zatýkání. Okupovaná území nebyla souvislým celkem, ale roztříštěnou mozaikou obcí. Izraelci se mohli pohybovat volně, Palestinci procházeli neustálými vojenskými kontrolami, cestování bylo zdlouhavé, předpisy se často měnily ze dne na den. Dovoz a vývoz i těch nejběžnějších věcí podléhaly kontrolám a zákazům. Okupační moc byla všudypřítomná, nedala se ignorovat, žít si po svém, byť sebeskromněji. (strana 47)
KOUBSKÝ, Petr. Izrael a Gaza. Perspektivy N. Praha: N media, 2023. ISSN 2571-1717.
Námořní slepota
Tváří v tvář neúspěchům na souši i na hladině dostaly opět zelenou německé ponorky. Během září 1916 potopily plavidla o 250 000 tunách registrované tonáže, v prosinci toto číslo stouplo na 355 000 tun lodního prostoru.
Němečtí logističtí důstojníci kromě zásobování vlastní armády usilovně pracovali na výpočtu spojeneckých požadavků nutných k vedení války. Došli k závěru, že pokud se jim podaří potopit 600 000 tun lodního prostoru měsíčně, začnou spojenecké ekonomiky a vojska na frontě vystavovat stejným problémům, s jakými zápolily císařské oddíly. Velení armády i námořnictva tlačilo na kancléře Bethmanna Hollwega, aby „sundal rukavičky“ a souhlasil s neomezenou aktivitou ponorek, a to i přes riziko možného vstupu Spojených států do války (Hermann: 2004).
Ve snaze zabránit obrovským ztrátám byli Britové pozoruhodně neúspěšní. Německé ponorky hledalo přes tři tisíce lodí, byla položena nová minová pole, nataženy další protiponorkové sítě, ale úspěch nepřicházel. Během prvního měsíce neomezené ponorkové války (únor 1917) šlo ke dnu 250 obchodních lodí, v březnu už 330 a jejich tonáž se blížila magické hranici 600 000 tun. Němci přitom ztratili pouze patnáct ponorek, většinu z nich kvůli nehodám (Hermann: 2004). (strana 120)
ROMANCOV, Michael. Námořní slepota. Edice N. Praha: N media, 2022. ISBN 9788088433101.
Démon ze sídliště
„Co tu děláš? Jsi celej vymrzlej. A nějak hubneš! Co chceš k jídlu? Mám tu od oběda žemlovku, nebo ti udělám knedlíky s vajíčkama.“
„Chci všechno,“ řekl jsem.
Bylo mi tady dobře, líp než u nás. Starejm lidem je fajn. Nemusej se ničím moc trápit, protože tu už dlouho nebudou. Nemaj zapotřebí se o nic extra snažit a něco někomu dokazovat. Všechno můžou mít v píči. Klidně by i mohli někoho zavraždit a pak se všem vysmát. Půjdu do vězení? No a co, stejně to už mám za pár a ve vězení se o mě aspoň budete starat. Až budu starej, zabiju nějakýho sráče, na kterýho jsou všichni krátký, a pak v klidu dožiju v cele a budu tam luštit křížovky a v teple poslouchat metal. Nechápu, proč to takhle ke stáru nedělá víc lidí.
Když mi babička nesla jídlo, trochu jsem se styděl, že o ní přemýšlím jako o možným vrahovi bez budoucnosti. (strana 218)
HADJ MOUSSA, Iva. Démon ze sídliště. Brno: Host, 2021. ISBN 978-80-275-0673-6.
Magor a jeho doba
Bylo to období, kdy nám všem začalo docházet, že to, v čem žijeme, není provizorium, že je to na dlouhou dobu, nejspíš navždycky. Bylo třeba, aby se lidé přestali spoléhat na to, že se stane něco, co znovu umožní hudebníkům veřejně hrát, básníkům publikovat, malířům vystavovat. Spoléhání na zázraky ochromuje tvůrčí práci, a hlavně kolektivní činnost: nic nestojí za to dělat, dokud to nebude možné. Ale jakmile jednou člověk uvědoměle pochopí, nebo podvědomě pocítí, že je něco navždy, musí ho nutně zaplavit pocit osvobození. jestliže svět už nikdy nebude vypadat jinak, není třeba se rozptylovat čekáním na záchranu. Musíme se zabydlit v existujícím světě tak, abychom v něm žili vesele a důstojně. (strana 287)
Václav Havel komentoval výsledek soudu slovy: „Prokurátor se stal symbolem naduté a úzkoprsé moci, pronásledující všechno, co není schopna zařadit do své sterilní představy života, všechno neobvyklé, riskující, samorostlé a nepodplatitelné, všechno příliš bezelstné i příliš náročné, příliš otevřené i příliš tajemné, všechno příliš drsné i příliš zjemnělé na její těžkopádný vkus, vlastně všechno jiné, než jaká je sama.“ (strana 350)
ŠVEHLA, Marek. Magor a jeho doba. Praha: Torst, 2017. ISBN 978-80-7215-555-2.
Kundera: Český život a doba
Nejtvrdšího odsouzení Hrabalova kompromisu s normalizátory se autorovi dostalo od Ivana M. Jirouse. Manažer skupiny The Plastic People of the Universe byl nedávno propuštěn z vězení, kam byl na deset měsíců odsouzen za banální výtržnost, a v březnu 1975 dopsal svůj klíčový esej Zpráva o třetím českém hudebním obrození, který patří spolu s Havlovými sondami do podstaty tehdejší společnosti, Dopisem Gustávu Husákovi a Mocí bezmocných, k nejlepším rozborům normalizační mizérie i návodům, jak ji důstojně přežít. (strana 804)
NOVÁK, Jan. Kundera: český život a doba. Praha: Argo, 2020. ISBN 978-80-2573-215-1.